Biografie Články Fotografie Taneční listy 1991 a 2000
Biografie
Marcela Martiníková (poprvé provd. Husáková, podruhé Krobová) pocházela z Opavy. Byla žačkou Borise Slováka, v roce 1958 absolvovala pražskou taneční konzervatoř. Praxi ale získala jako sólistka už v sezoně 1953/54 v Opavě. Jejím prvním angažmá byl ostravský balet (Ostrava 1958 64), kde začínala pod vedením Emmericha Gabzdyla a kde se seznámila s Pavlem Šmokem. S ním odešla jako jeho hlavní tanečnice do Baletu Praha, kde ztvárnila řadu významných rolí a zůstala se skupinou, která se s Pavlem Šmokem přesunula do Basileje. Po dvou sezonách se vrátila do Prahy, kde pak v letech 1972–88 tančila v baletu Národního divadla. V letech 1985–88 byla i taneční pedagožkou Laterny magiky.
Přitažlivý zjev spolu s dobrými fyzickými předpoklady a všestrannou vyspělou technikou ji záhy přivedly k lyrickým rolím: Kateřina v Kamenném kvítku (1958), Mášenka v Louskáčkovi (1959), Feliciana ve Florelle (1960), Desdemona v Othellovi (1963); její osobitý dramatický talent odhalil Pavel Šmok již v Ostravě v roli Svědomí v Hirošimě (1964) a rozvinul v Baletu Praha. Z těch nejvýraznějších rolích to byla hlavní ženská úloha ve Freskách (1965) a ve Sněti na hudbu Ch. Minguse (1966). Jejími stěžejními postavami se staly dívka v Podivuhodném mandarínovi choreografa Luboše Ogouna (1964) a role Matky-Milenky-Inspirace-Smrti v Listech důvěrných v choreografii Pavla Šmoka (1968, Basilej 1971), v Basileji také výrazná ženská role v choreografii Opilý koráb, nebo titulní role v Šeherezádě.
K významným úlohám v ND Praha se však dostávala již jen výjimečně: Žena ve Svěcení jara (1972), Dorotka v Ondrášovi (1974), Carabosse v Šípkové Růžence (1974), Carmen ve Vášni G. Bizeta/R. Ščedrina (1976), Vévodkyně v Doktoru Faustovi (1977), Stella v Hoffmannových povídkách J. Offenbacha/J. Lanchberyho (1981), Lilith ve Věčných písních (1982). Pro její dramatické postavy byl příznačný hluboký prožitek, mimořádná intenzita výrazu, osobitý vášnivý patos a psychologická přesvědčivost. M. Martiníková patřila k největším dramatickým tanečnicím celé poválečné éry. Je manželkou Ivana Kroba.
Zdroj: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 191
Články
Internet:
https://operaplus.cz/marcela-martinikova-oslavila-80-narozeniny/
https://operaplus.cz/pavla-smoka-byla-nejvetsi-muzou-thalie-marcelu-martinikovou/
https://www.tanecniaktuality.cz/zpravy/vyroci-marcely-martinikove
Tiskem:
Petříková, V.: Marcela Martiníková – portrét tanečnice, Taneční listy 1969, č. 1, str. 12
Petříková, V.: Marcela Martiníková, Taneční listy 1979, č. 6/příloha
Fotografie
Taneční listy 1991 a 2000
Díla
- Scheherezade (Šeherezáda) 1972
- Brainticket 1972
- Les petits riens (Malá noční hudba) 1972
- Intime Briefe (Listy důvěrné) 1971
- Das trunkene Schiff (Opilý koráb) 1971
- Listy důvěrné 1968
- Nedbalky 1966
- Sněť 1966
- Ticho a hluk 1966
- Faunovo odpoledne 1965
- Fresky 1965
- Jazzová suita 1965
- Klasická symfonie 1965
- Podivuhodný mandarín 1964