O díle
Nové uvedení díla z 60. let v kontextu Pražského komorního baletu (PKB až do roku 1980 jako taneční skupina Městských divadel pražských).
Mladý, vlastně teprve začínající skladatel napsal tuto zajímavou skladbu v první polovině roku 1929; tvořila druhou část baletního diptychu, jehož první půli zkomponoval Jaroslav Křička. Nad společným dílem se tu tak sešli učitel a žák. Pochmurný, freudismem poznamenaný námět (autorkou byla tanečnice Anka Čekanová) jim však nijak nepřirostl k srdci — takže není divu, že Ježek dodával poslední „noty“ až těsně před premiérou tanečního koncertu, který uskutečnila Anka Čekanová ve Vinohradském divadle 10. května 1929. Nedlouho po premiéře se Ježkova partitura ztratila — a byla objevena až po více než třiceti letech. Jejích 214 taktů — zhruba
9 minut hudby — svědčí o rychlém tvůrčím zrání tehdy mladičkého, ale neobyčejně talentovaného skladatele; maximálně stručná, až fragmentální forma baletu reflektuje již svou koncentrovanou hutností estetické názory své doby i jejích vůdčích skladatelských vzorů Schönberga a Stravinského. Dílko má 2 obrazy, nazvané Duše a Představy — pro Ježka a jeho vztah k tématu je příznačné, že první z nich řeší ve formě „černošského“ black – bottomu.
(Převzato z programu divadla ROKOKO, scény Městských divadel pražských.
Vyšlo k prvému představení baletu Pavla Šmoka a Vladimíra Vašuta SONDY dne 23. 2. 1976.)
Obsazení:
Dalimila Fröhlichová
Jaroslava Janovová
Vladimír Kloubek
Josef Kotěšovský
Premiéra: 23.02.1976, Městská divadla pražská
Inscenátoři
- Choreografie Pavel Šmok
- Hudba Jaroslav Ježek
- Kostýmy Miroslav Walter
- Scénografie Adolf Wenig