Pražský komorní balet

Americký kvartet

14.07.1977, Městská divadla pražská

O díle

První premiéra se konala na zájezdu v Nancy 1. 5. 1977. Pražská premiéra proběhla v rámci premiéry celého komponovaného programu Kontrasty 14. 7. 1977.

Dvořákův smyčcový kvartet F-dur, op. 96, nazývaný také „Americký“, vznikl v neuvěřitelně krátké době v červnu 1893. Skladatel tehdy dlel na prázdninách ve Spillville (Iowa), jedné z nejstarších českých osad na území USA. Po vyčerpávajících prvních osmi měsících svého newyorského pobytu, kde Dvořák učil kompozici a řediteloval na Národní hudební konzervatoři, se z rušného a dynamického velkoměstského prostředí pojednou ocitl v hotové oáze klidu, mezi svými, uprostřed krásné a konejšivé přírody. „Bylo známo, že Dvořák, měl-li klid, nedovedl zahálet a zde nadto prožíval náhle odpočinek, jaký nepoznal již po dobu celého roku a jenž po dlouhém zajetí v ovzduší velmi cizím připomenul mu pojednou vlast a dokonce i těžce postrádané zátiší na českém venkově. Jaký div, že jeho genius reagoval na tuto změnu s nesmírně jemnou citlivostí!“ (O. Šourek) Je to hudba plná jasu, slunce, vnitřní pohody a lyrické vroucnosti. Pavla Šmoka inspirovala k vytvoření nedějového choreografického dílka, vyznívajícího jako nepatetická oslava života a jeho krás. Světovou premiéru měla tato Šmokova kreace 1. května 1977 na Světovém festivalu divadla v Nancy.

(zkráceno a převzato z propagačního materiálu MDP k představení)

Dvořákův smyčcový kvartet F-dur, op. 96, nazývaný také „Americký“, vznikl v neuvěřitelně krátké době v červnu 1893. Skladatel dlel tehdy na prázdninách ve Spillville (lowa), jedné z nejstarších českých osad na území USA. Po vyčerpávajících prvních osmi měsících svého newyorského pobytu, kde Dvořák učil kompozicí a řediteloval na Národní hudební konzervatoři, se z rušného a dynamického velkoměstského prostředí pojedenu ocitl v hotové oáze klidu, mezi svými, uprostřed krásné a konejšivé přírody. Reagoval na tuto změnu hudbou plnou jasu, vnitřní pohody a lyrické vroucnosti. Pavla Šmoka inspirovala k vytvoření nedějového choreografického dílka, v tanečním ztvárnění úmyslně oproštěného od vnějších efektů, které pohybem vyjadřuje Dvořákovu hudbu plnou zdravého optimismu. Světovou premiéru měla tato Šmokova kreace dne 1. května 1977 na Světovém festivalu divadla v Nancy.

(převzato z propagačního materiálu Středočeského krajského kulturního střediska)

Obsazení

Zuzana Innemanová-Bartková
Kateřina Dedková-Franková
Jan Klár
Marie Bohatá-Marmazinská
Ludvík Vidlák
Ladislav Rajn
Yvetta Hubičková
Vladimír Kloubek

Premiérové obsazení: Zuzana Innemanová j. h., Kateřina Franková, Jan Klár, Vladimír Kloubek

Ohlasy

„Nové a zatím poslední Šmokovo vývojové stadium představuje Dvořákův Americký kvartet, koncertní choreografie Dvořákova smyčcového kvarteta F dur, op. 96. Je to choreografie, jaká se poslouchá očima, dokonale souznějící s hudbou. Choreografie prostá, něžná a křehká jako džbán, vykroužený laskajícími a konejšivými doteky prstů na hrnčířském kruhu. Transparentní, čistá kompozice, kde se obnažený pohyb neopírá o žádný příběh, hru symbolů, nesklenutá ani v jednoduchý dramatický oblouk, jako tomu bylo v Listech. A přece: jak výmluvný, jak sdělný, jak obsažný a smysluplný je tento svobodně plynoucí taneční proud, nesený kvartetem interpretů! Jak dokonale zhmotňuje Dvořákovu muzikantskou oslavu domoviny a sladkosti života v lůně přírody – a jak naléhavě a vroucně je tu vysloven názor životního kladu, bytostný optimismus dneška! Americký kvartet představuje myšlenku vykutou v ryzí tvar, vzácnou rovnováhu obsahu a formy, rozumu i citu: snad proto působí tato až rafinovaně strukturovaná kompozice tak přirozeně, prostě, spontánně a hravě.

Těžko uhádnout, jaký bude Šmokův umělecký vývoj, kritik není věštec. Jedno však vím jistě: že u něj nikdy nebude hrozit lhostejná rutina, pohodlné opakování druhých i sebe sama, opatrnické obcházení překážek, že od něj vždy mohu čekat zápas o tvůrčí čin. A protože talent zavazuje, tvůrčí činy od Šmoka čekat nejenom mohu, ale i musím.“

(Vašut, Vladimír: O jednom choreografovi, Scéna 7/8 roč. 1978)