Jörg Zimmermann

Syn kritika Wilhelma Zimmermanna, bratr divadelního kritika Petera Zimmermanna. Jeho matkou byla herečka Margot Troogerová.

První vlastní scénografie vytvářel v roce 1953 v Deutsches Schauspielhaus v Hamburku pro Georga Kaisera (Napoleon v New Orleans, režie: Peter Hamel), v letech 1953–55 a 1968 a 1970 zde působil jako scénograf na volné noze (1954 Kleistův Amfitryon, režie: Heinrich Koch, Büchnerův Leonce a Lena, 1955 Brandon Thomasova Charleyova teta). V letech 1954–61 byl stálým scénografem v Schillerově divadle v Berlíně (za ředitele Boleslava Barloga), od 1955 scénografem v Kammerspiele v Mnichově za ředitele Hanse Schweikarta, v letech 1961–68 vedoucí tamní scénografie (od 1963 za Augusta Everdinga, od 1973 za Hanse-Reinharda Müllera), opět jako scénograf do 1978. Od roku 1958 pracoval po desetiletí také pro Bavorské státní divadlo v Mnichově. Dále působil v Deutsche Oper Berlin, v Bochumi, Darmstadtu, Düsseldorfu, Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, na Bayreuthském a Salcburském festivalu, ve Stuttgartu a Vídni (Burgtheater a Státní opera), v Paříži, Stockholmu, Miláně a San Francisku.

Opakovaně vytvářel scény pro Schauspielhaus Zürich (1954 Paul Burkhard: Der schwarze Hecht, 1957 Friedrich Dürrenmatt: Die Ehe des Herrn Mississippi, obě v režii Leopolda Lindtberga), v letech 1963–68 a 1982–84 každoročně, v období 1978–82 byl vedoucím scény pod vedením Gerharda Klingenberga. Od roku 1962 vytvořil zhruba dvacet inscenací v Opernhaus Zürich, mj. v roce 1962 Mozartův Únos ze serailu pod vedením Wernera Düggelina, v roce 1966 Verdiho Traviatu a v roce 1967 Massenetovu Manon, v režii Clause Helmuta Dreseho v roce 1980 dílo Richarda Wagnera Tristan a Isolda a švýcarskou premiéru adaptace Frederika Deliuse Romeo a Julie na vsi Gottfrieda Kellera, Wagnerova Die Meistersinger von Nürnberg v roce 1984 a Die Frau ohne Schatten Richarda Strausse v roce 1985. V letech 1968–78 pravidelně pracoval v basilejských divadlech pod vedením režisérů Wernera Düggelina a Hanse Hollmanna, v letech 1980 a 1985 také pod vedením Horsta Statkuse, celkem vytvořil asi padesát scénografií, především pro operu a balet, ale také pro činohru (např. v roce 1968 pro světovou premiéru Dürrenmattova König Johann, v roce 1971 pro světovou premiéru Spiele um Geld Heinricha Henkela), a to ve spolupráci s režiséry Düggelinem a Martinem Markunem a choreografem Heinzem Spoerlim. Inscenoval také opery: Il Trovatore v Theater Basel v roce 1968 a Offenbachovu La Périchole v curyšské opeře v roce 1969. V letech 1983–92 byl jmenován tehdejším generálním ředitelem Everdingem generálním výtvarníkem Bavorského státního divadla. Vynikající byla jeho scénografie Borodinova Knížete Igora v Olympijské hale v Mnichově v roce 1988. V letech 1992/93 odešel do Městského divadla v Augsburgu jako vedoucí scénografie.

Zdroj: Christian Jauslin: Jörg Zimmermann. In: https://tls.theaterwissenschaft.ch/wiki/J%C3%B6rg_Zimmermann