Pražský komorní balet

Serenáda pro smyčce

16.11.1983, Pražský komorní balet

O díle

Hudebním podkladem je skladba Eugena Suchoně Serenáda pro smyčce, op. 5, první provedení v Bratislavě ve spolupráci se Slovenským komorním orchestrem Bohdana Warchala.

Obsazení: Marie Bohatá (Marmazinská), Yvetta Hubičková, Johana Kavková, Zuzana Mejzlíková,
Lucia Nováková, Vladimír Kloubek, Ludvík Vidlák, Petr Tyc

Serenáda pro smyčce

I když Eugen Suchoň, žijící klasik soudobé slovenské hudby, žádný balet nenapsal, inspiroval svým dílem naši taneční scénu již třikrát. Poprvé talentovanou, tragicky zemřevší choreografku Věru Untermüllerovou, která zhmotnila jeho Metamorfózy roce 1965 v Divadle J. K. Tyla v Plzni; o patnáct let později inscenoval Karol Tóth na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě jeho Poéme macabre pro housle a klavír, op. 17, dílo skladatelovy tvůrčí zralosti (psal je v letech 1962 — 1 963), zamýšlející se nad stále vzrušujícími problémy života a smrti. Pavel Šmok zvolil pro Pražský komorní balet dílo zcela opačného charakteru: Serenádu pro smyčcový orchestr, op. 5 psal skladatel jako mladík (dokončil ji v podstatě už ve čtyřiadvaceti) a mladistvé, svěží a pestré je i dílko samo. Šmokovo jevištní pojetí vytváří jakýsi tzv. „atmosférický“ balet, lehce načrtnutý náladový obrázek zábavy několika mladičkých párů někdy začátkem našeho století. Je to úsměvný balet o prvních nesmělých dotycích lásky i prvních citových zmatcích, prchavých pocitech štěstí i zklamání. Světová premiéra se uskutečnila v Bratislavě v roce 1983 za spolupráce Slovenského komorního orchestru Bohdana Warchala.

(Převzato z programu Pražského komorního baletu, nedatováno, lokace Palác kultury.)